Nájem dopravních prostředků v EU

17.6.2013, Ing. Dagmar Fitříková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Nájem dopravních prostředků v EU

Ing. Dagmar Fitříková

Zákon o DPH používá pojem převod práv a pojem poskytnutí práva využití věci anebo jiné majetkově využitelné hodnoty. Poskytnutí práva využití věci je v praxi řešeno zpravidla na základě různých typů nájemních smluv. Pro případy, kdy je předmětem nájmu dopravní prostředek, je v obchodním zákoníku upraven specifický typ smlouvy (smlouva o nájmu dopravního prostředku upravená v § 630-637 ObchZ). Na základě uvedené smlouvy se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci dopravní prostředek k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje zaplatit za toto užívání úplatu (nájemné). Z úpravy obsažené v ZDPH vyplývá, že plnění poskytované na základě nájemní smlouvy patří z pohledu DPH do kategorie poskytování služeb. Tato skutečnost je důležitá zejména pro správné určení místa plnění, dne uskutečnění plnění a případně sazby daně. Na smlouvu o nájmu dopravního prostředku je v § 21 odst. 8 ZDPH odkazováno v návaznosti na určení dne uskutečnění plnění. Pokud český plátce uzavře nájemní smlouvu (resp. smlouvu o nájmu dopravního prostředku), jejímž předmětem je dopravní prostředek, může být v pozici buď poskytovatele (pronajímatele), nebo příjemce služby (nájemce). Pro případy, kdy je v postavení pronajímatele nebo nájemce zahraniční osoba, jsou stanovena speciální pravidla pro určení místa plnění, která se výrazně liší od pravidel uplatňovaných pro stanovení místa plnění, pokud je v pozici nájemce nebo pronajímatele jiná než zahraniční osoba (viz Nájem dopravních prostředků ve vztahu k zahraničním osobám). Dále je nutné si uvědomit, že v případech, kdy je najatý dopravní prostředek nájemcem dále podnajímán jiné osobě, se uplatňují z pohledu DPH stejná pravidla jako v případě standardního nájemního vztahu.

Dopravní prostředek je pro účely DPH definován v § 4 odst. 3 písm. a) ZDPH. Podle cit. ustanovení se za dopravní prostředek považuje vozidlo nebo jiný prostředek anebo zařízení, určené k přepravě zboží nebo osob z jednoho místa na jiné a které jsou obvykle konstruované pro použití k přepravě a mohou k ní být skutečně použity. Za dopravní prostředek se nepovažuje vozidlo, které je trvale znehybněno, ani kontejner. Do kategorie dopravních prostředků patří podle výše uvedené definice např. železniční vagóny, vleky, návěsy a další zařízení, které slouží k přepravě zboží.

Novým dopravním prostředkem se pro účely DPH podle § 4 odst. 3 písm. b) ZDPH rozumí:

1. vozidlo určené k provozu na pozemních komunikacích s obsahem válců větším než 48 cm³ nebo s výkonem větším než 7,2 kW, pokud bylo dodáno do 6 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má najeto méně než 6000 km,

2. loď delší než 7,5 m, pokud byla dodána do 3 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má najeto méně než 100 hodin, s výjimkou námořních lodí užívaných k obchodní, průmyslové, rybářské nebo záchranářské činnosti, nebo

3. letadlo o maximální vzletové hmotnosti větší než 1550 kg, pokud bylo dodáno do 3 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má nalétáno méně než 40 hodin, s výjimkou letadel využívaných leteckými společnostmi pro mezinárodní leteckou přepravu.

Zatímco nové dopravní prostředky podléhají při jejich dodání a pořízení zvláštním podmínkám, které jsou pro dodavatele i pořizovatele stanoveny v § 19 ZDPH, nájem a podnájem nových dopravních prostředků není v ZDPH speciálně upraven. U nájmu a podnájmu dopravních prostředků, bez ohledu na skutečnost, zda tyto dopravní prostředky patří do kategorie nových dopravních prostředků, se uplatňují shodná pravidla.

Krátkodobý nájem dopravního prostředku je pro účely stanovení místa plnění definován v § 10d odst. 1 ZDPH. Krátkodobým nájmem dopravního prostředku se pro účely DPH rozumí nepřetržité držení nebo užívání dopravního prostředku po dobu nepřesahující 30 dní a u lodí nepřesahující 90 dní. Uvedené pravidlo se použije pro určení místa plnění v případě krátkodobého nájmu dopravního prostředku bez ohledu na skutečnost, zda je v postavení nájemce osoba povinná k dani, nebo osoba nepovinná k dani.

Místo plnění při poskytnutí krátkodobého nájmu dopravního prostředku je vymezeno v § 10d odst. 1 ZDPH. Podle cit. ustanovení se za místo plnění považuje místo, kde osoba, které je služba poskytnuta (nájemce), dopravní prostředek skutečně fyzicky přebírá.

V případě nájmu dopravního prostředku, pokud doba nájmu přesáhne 30 dnů (v případě lodí pokud přesáhne 90 dnů), se nejedná o krátkodobý nájem dopravního prostředku. Bude-li v případě nájmu dopravního prostředku jiného než krátkodobého v pozici nájemce osoba povinná k dani, určí se místo plnění vždy podle § 9 odst. 1 ZDPH, tj. podle místa, kde má sídlo příjemce služby. Pokud je tato služba poskytnuta provozovně osoby povinné k dani nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo, je místem plnění místo, kde je provozovna umístěna. To znamená, že v případě pronájmu dopravního prostředku, který nepatří do kategorie krátkodobého nájmu dopravního prostředku ve smyslu § 10d odst. 2 ZDPH, pokud je v pozici nájemce osoba povinná k dani se sídlem, popř. provozovnou v jiné členské zemi, je místem plnění daná členská země, tzn. místo plnění se určí mimo tuzemsko. Pokud bude v případě nájmu dopravního prostředku jiného než krátkodobého v pozici nájemce osoba nepovinná k dani, určí se místo plnění s účinností od 1. 1. 2013 podle § 10d odst. 2 ZDPH.

S účinností od 1. 1. 2013 jsou v § 10d odst. 2 a 3 ZDPH vymezeny speciálně podmínky pro stanovení místa plnění v případě jiného než krátkodobého nájmu dopravního prostředku osobě nepovinné k dani. Podle § 10d odst. 2 ZDPH je místem plnění při poskytnutí jiného než krátkodobého nájmu dopravního prostředku osobě nepovinné k dani místo, kde má nájemce sídlo nebo místo pobytu. Podle § 10d odst. 3 ZDPH je místem plnění při poskytnutí jiného než krátkodobého nájmu rekreační lodi osobě nepovinné k dani místo, kde nájemce loď skutečně fyzicky přebírá. V tomto případě však musí být splněna podmínka, že pronajímatel má v tomto místě sídlo nebo provozovnu, pokud je služba (nájem rekreační lodi) poskytnuta prostřednictvím provozovny.

Pronájem dopravního prostředku bez ohledu na dobu nájmu patří do kategorie poskytnutí služby ve smyslu § 14 odst. 1 písm. b) ZDPH. Pokud je český plátce v pozici pronajímatele dopravního prostředku a v pozici nájemce je osoba registrovaná k dani v jiné členské zemi (ORD) nebo osoba povinná k dani usazená v EU, je nutné rozlišovat pouze to, zda se jedná či nejedná o krátkodobý nájem dopravního prostředku. V praxi se budou vyskytovat zejména níže uvedené situace:

• Český plátce pronajme na dobu nepřesahující 30 dnů (u lodí na dobu nepřesahující 90 dnů) dopravní prostředek osobě registrované k dani v jiné členské zemi nebo osobě povinné k dani usazené v EU, která není dosud registrována k DPH. Místo plnění se určí podle § 10d odst. 1 ZDPH v tuzemsku, pokud k fyzickému předání předmětu nájmu dojde v tuzemsku. Povinnost přiznat a zaplatit daň má v tuzemsku pronajímatel. Nájemce, pokud je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, může požádat v ČR o vratku DPH. V případě, že k předání předmětu nájmu dojde v jiné členské zemi, určí se místo plnění podle § 10d odst. 1 ZDPH v jiné členské zemi. Povinnost přiznat a zaplatit daň má v tomto případě nájemce.

  Prostředek pro dopravu je pronajat českým plátcem osobě povinné k dani usazené v EU

• Český plátce pronajme na dobu přesahující 30 dnů (u lodí na dobu přesahující 90 dnů) dopravní prostředek osobě registrované k dani v jiné členské zemi nebo osobě povinné k dani usazené v EU, která není dosud registrována k DPH. Místo plnění se určí podle § 9 odst. 1 ZDPH v zemi, kde má nájemce sídlo nebo místo podnikání, popř. v místě, kde je umístěna provozovna, pokud se jedná o provozovnu umístěnou v jiné zemi, než je sídlo nebo místo podnikání nájemce, a nájem dopravního prostředku je poskytnut pro tuto provozovnu. Pokud je pozici nájemce osoba povinná k dani usazená v EU, která nemá v ČR provozovnu, určí se místo plnění vždy mimo tuzemsko, bez ohledu na skutečnost, zda je nájemce osobou registrovanou k dani v jiné členské zemi nebo nikoli. Povinnost přiznat a zaplatit daň má v těchto případech nájemce.

Princip přenosu daňové povinnosti z poskytovatele služby na příjemce ve vazbě na místo plnění se uplatní v případě, že je místo plnění určeno v jiné členské zemi, tj. v zemi EU, ve které má sídlo nebo místo podnikání, popř. provozovnu, nájemce dopravního prostředku, za předpokladu, že se jedná o osobu povinnou k dani.

Pokud je český plátce v postavení nájemce dopravního prostředku a v pozici pronajímatele je osoba povinná k dani usazená v EU, uplatní se stejná pravidla pro určení místa plnění jako v případě, že v pozici pronajímatele je český plátce. Pokud je český plátce v pozici nájemce dopravního prostředku a v pozici pronajímatele je osoba registrovaná k dani v jiné členské zemi (ORD) nebo osoba povinná k dani usazená v EU, je nutné rozlišovat, zda se jedná či nejedná o krátkodobý nájem dopravního prostředku a zda je v pozici pronajímatele osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo osoba povinná k dani usazená v EU, ale dosud neregistrovaná k DPH. V praxi se budou vyskytovat zejména níže uvedené situace:

• Českému plátci je pronajat na dobu nepřesahující 30 dnů (u lodí na dobu nepřesahující 90 dnů) dopravní prostředek od osoby registrované k dani v jiné členské zemi nebo osoby povinné k dani usazené v EU, která není dosud registrována k DPH. Místo plnění se určí podle § 10d odst. 1 ZDPH v tuzemsku, pokud k fyzickému předání předmětu nájmu dojde v tuzemsku.…