Působnost Odvolacího finančního ředitelství

2020.23.2

Působnost Odvolacího finančního ředitelství

Mgr. Filip Wágner

VYŠLO V ČÍSLE 23/2020

Soustava správních orgánů pro výkon správy daní je zakotvena v zákoně č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky (dále jen "zákon o FS“). Současné uspořádání je účinné od roku 2013 a předtím byla odlišná struktura a úprava obsažena v zákoně č. 531/1990 Sb., zákon o územních finančních orgánech. V zákoně o FS jsou pak mimo jiné stanovena i základní pravidla pro působnost Odvolacího finančního ředitelství (dále jen "OFŘ“). Dále je postup správců daní, tedy i OFŘ stanoven v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen "daňový řád" nebo "DŘ"), který upravuje jednotlivé situace, které má na starosti OFŘ.

OFŘ vykonává svoji působnost pro celé území České republiky a své sídlo má v Brně. Okruh úkolů svěřených OFŘ, které tedy OFŘ řeší, projednává, rozhoduje a vykonává, je vymezen zákonem o FS takto:

• OFŘ vykonává působnost správního orgánu nejblíže nadřízeného finančním úřadům.

• OFŘ provádí řízení o správních deliktech.

• OFŘ vykonává z pověření ministerstva působnost dílčího kontaktního orgánu nebo kontaktního útvaru při vymáhání některých finančních pohledávek.

• OFŘ vykonává z pověření ministerstva působnost kontaktního orgánu při provádění mezinárodní spolupráce při správě daní.

• OFŘ vede evidence a registry nezbytné pro výkon působnosti orgánů finanční správy.

Situace, kdy OFŘ vykonává působnost jakožto nejblíže nadřízený orgán prvostupňovému správci daně (tedy finančnímu úřadu), jsou pak vymezeny daňovým řádem následovně:

• Spory o místní příslušnost – Podle § 14 odst. 2 DŘ rozhoduje OFŘ spory o místní příslušnosti mezi finančními úřady.

• Dožádání – Podle § 17 odst. 3 DŘ rozhoduje OFŘ spory mezi finančními úřady o provedení dožádaných úkonů.

• Delegace – Na základě § 18 DŘ platí, že na žádost daňového subjektu nebo z podnětu správce daně může OFŘ delegovat místní příslušnost k výkonu správy daní na jiného věcně příslušného správce daně, jestliže je to účelné nebo pokud jsou pro výkon správy daní potřebné mimořádné odborné znalosti.

• Atrakce – Podle § 19 DŘ může OFŘ převzít místo podřízeného správce daně danou věc, pokud jsou pro výkon správy daní potřebné mimořádné odborné znalosti, nebo za účelem zjednání nápravy v rámci ochrany před nečinností podřízeného správce daně, anebo pokud jde o rozhodnutí ve věci, které bude mít zásadní dopad i do řízení s jinými daňovými subjekty.

• Ochrana před nečinností – Podle § 38 DŘ rozhoduje OFŘ o podnětu na nečinnost podaný na prvostupňového správce daně, který je podaný z důvodu, že správce daně nepostupuje v řízení bez zbytečných průtahů, protože marně uplynula zákonem stanovená lhůta, v níž měl správce daně provést úkon, neprovedl úkon ve lhůtě, která je pro provedení takového úkonu při správě daní obvyklá, nebo nevydal rozhodnutí bezodkladně poté, co došlo k shromáždění podkladů potřebných pro rozhodnutí.

• Vyloučení úřední osoby – Podle § 77 DŘ rozhoduje OFŘ o vyloučení úřední osoby z důvodu podjatosti, pokud na daném finančním úřadě není nepodjaté úřední osoby příslušné k rozhodnutí.

• Prodloužení lhůty při zapůjčení dokladů a jiných věcí nebo odebrání vzorků – Podle § 82 DŘ může OFŘ prodloužit i opakovaně lhůtu pro vrácení dokladů a jiných věcí nebo odebrání vzorků ve zvlášť složitých případech, zejména pokud je nutno zapůjčené doklady a další věci nebo odebrané vzorky podrobit vnější expertize.

• Nicotnost rozhodnutí – Podle § 105 DŘ zjišťuje a prohlašuje OFŘ z moci úřední nicotnost rozhodnutí, pokud dané rozhodnutí vydal finanční úřad.

• Odvolací řízení – Podle § 114 DŘ je OFŘ druhou instancí, tedy odvolacím orgánem v situaci, kdy daňový subjekt podá odvolání proti rozhodnutí finančního úřadu.

• Přezkum – Podle § 122 DŘ nařizuje OFŘ přezkoumání rozhodnutí vydaného finančním úřadem.

• Prodloužení lhůty v registračním řízení – Podle § 129 DŘ může ve zvlášť složitých případech OFŘ prodloužit lhůtu pro vydání rozhodnutí o registraci.

• Porušení povinnosti mlčenlivosti – Podle § 246 DŘ je OFŘ příslušné k projednání přestupku týkající se povinné mlčenlivosti.

• Stížnost na stížnost – Podle § 261 DŘ prošetřuje OFŘ způsob vyřízení stížnosti finančním úřadem, pokud má stěžovatel za to, že jeho stížnost nebyla řádně vyřízena a požádá o prošetření OFŘ.

Asi nejčastějším případem, kdy se daňový subjekt obrací na OFŘ, je při podání odvolání proti rozhodnutí finančního úřadu. V případě, že daňový subjekt nesouhlasí s rozhodnutím finančního úřadu (nejčastěji půjde v praxi o situaci, kdy nebude daňový subjekt spokojen s výsledkem daňové kontroly a bude podávat odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru), tak má právo podat odvolání, což znamená, že dané rozhodnutí nenabude právní moci a věc posoudí ve druhém stupni OFŘ. Odvolání nemá ve většině případů odkladný účinek, ale z hlediska placení doměřené daně je přiznán odklad splatnosti při podání odvolání, jelikož je doměrek podle § 139 odst. 3 DŘ splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru (což je doručením rozhodnutí o odvolání).

Odvolání se podává nejčastěji ve lhůtě 30 dní od doručení daného rozhodnutí, ale podává se správci daně, který rozhodnutí vydal (nikoliv přímo OFŘ). Finanční úřad má pak možnost si vlastní rozhodnutí opravit, tedy vyjít daňovému subjektu vstříc v plném rozsahu anebo částečně. Případně může finanční úřad odvolání rovnou zamítnout, pokud by bylo odvolání nepřípustné nebo podáno po lhůtě. V případě, že finanční úřad nerozhodne o odvolání sám, tak jej postoupí s příslušnou částí spisu a se svým stanoviskem bez zbytečného odkladu OFŘ.

Postup pro OFŘ je pak stanoven v § 114 až § 116 DŘ. OFŘ přezkoumává odvoláním napadené rozhodnutí vždy v rozsahu požadovaném v odvolání. OFŘ však není návrhy odvolatele vázáno, a to ani v případě, že v odvolání neuplatněné skutečnosti ovlivní rozhodnutí v neprospěch odvolatele. Pokud vyjdou při přezkoumávání najevo nesprávnosti nebo nezákonnosti odvolatelem neuplatněné, které však mohou mít vliv na výrok rozhodnutí o odvolání, tak je OFŘ prověří. Pokud by se odvolání týkalo stanovení daně podle pomůcek, tak v takovém případě zkoumá odvolací orgán pouze dodržení zákonných podmínek použití tohoto způsobu stanovení daně a přiměřenosti použitých pomůcek.

V rámci odvolacího řízení může OFŘ provádět dokazování k doplnění podkladů pro rozhodnutí nebo k odstranění vad řízení, anebo toto doplnění nebo odstranění vad může uložit k vyřízení správci daně, který napadené rozhodnutí vydal, se stanovením přiměřené lhůty. Pokud provede OFŘ v rámci odvolacího řízení dokazování, tak je povinno seznámit před vydáním rozhodnutí o odvolání odvolatele se zjištěnými skutečnostmi a důkazy a umožnit mu, aby se k nim ve stanovené lhůtě vyjádřil či navrhl provedení dalších důkazních prostředků. Obdobně to platí, pokud by OFŘ dospělo k odlišnému právnímu názoru než správce daně prvního stupně, a tato změna by ovlivnila rozhodnutí v neprospěch odvolatele.

OFŘ má pak možnost napadené rozhodnutí změnit, zrušit a zastavit řízení, anebo odvolání zamítnout a napadené rozhodnutí potvrdit. Případně pokud OFŘ zjistí, že jsou u správce daně prvního stupně splněny podmínky pro rozhodnutí podle § 113 odst. 1 DŘ, tak může vrátit věc k rozhodnutí správci daně prvního stupně s odůvodněním obsahujícím právní názor, kterým je správce daně prvního stupně vázán. OFŘ musí v rámci odůvodnění rozhodnutí o odvolání vypořádat všechny důvody, které byly v odvolání uvedeny.

Proti rozhodnutí o odvolání OFŘ se již nelze dále odvolat, ale je možné brojit proti rozhodnutí formou správní žaloby proti nezákonnému rozhodnutí podle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o odvolání a následně i kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu.

Pro představu se níže nachází přehled o počtu podaných odvolání a žalob proti rozhodnutím o odvolání OFŘ za předchozích 5 let.

Zdroj: Informace o činnosti Finanční správy ČR

V § 261 DŘ se nachází právní úprava tradičního institutu, což je stížnost na nevhodné chování úředních osob nebo proti postupu správce daně, pokud daňový zákon neposkytuje jiný prostředek ochrany. Na vyřízení má správce daně 60 dnů, a pokud se způsobem vyřízení není daňový subjekt spokojený, tak může podat žádost o prošetření způsobu vyřízení stížnosti, což je úkol v kompetenci OFŘ. Daňový subjekt může také podat stížnost přímo na OFŘ například, kdyby nebyl spokojen s chováním úředních osob OFŘ či postupem OFŘ, kdy případnou stížnost na stížnost bude vyřizovat Generální finanční ředitelství jako nadřízený orgán OFŘ.

V daňovém řádu v řadě případů nejsou stanoveny lhůty pro vydání rozhodnutí finančním úřadem ani OFŘ. Vymezení těchto lhůt lze však nalézt alespoň v pokynu…