dnes je 18.11.2019
Input:

Základ daně a výpočet daně (DPH)

4.8.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.6 Základ daně a výpočet daně (DPH)

Ing. Olga Hochmannová

Základ daně a výpočet daně

Pojem   Vysvětlení   Ustanovení ZDPH  
Základ daně za uskutečněné zdanitelné plnění   Základem daně je vše, co jako úplatu za uskutečněné zdanitelné plnění plátce obdržel nebo má obdržet, kromě daně z přidané hodnoty.   § 36 odst. 1 ZDPH  
Základ daně z přijaté úplaty   Základem daně z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté úplaty snížená o daň.   § 36 odst. 2 ZDPH  
Příklad

Plátce provádí opravu pračky u zákazníka. Jak stanovit základ DPH?

Úplata se skládá z částky za práci opraváře, ceny zamontovaných náhradních dílů a částky za dopravu opraváře k zákazníkovi. Veškeré tyto položky tvoří součást základu daně za poskytnutou službu.

Příklad

Na stavební práce v bytě zákazníka (osoby nepovinné k dani) vyúčtovala stavební firma zálohu ve výši 100 000 Kč. Jak spočítat základ daně a DPH?

Z této částky se daň vypočítá postupem podle § 37 odst. 2 ZDPH, tj. koeficientem 0,1304 pro sníženou sazbu daně 15 %. DPH = 13 040 Kč, základem daně je částka přijaté zálohy snížená o daň, tj. 86 960 Kč.

Částky, které se rovněž zahrnují do základu daně (DPH)

Dle § 36 odst. 3 ZDPH se do základu daně zahrnují také následující částky.

Částky zahrnované do ZD   Příklady  
Jiné daně, poplatky nebo jiná obdobná peněžitá plnění   Clo, silniční daň, mýtné apod.  
Spotřební daň (pokud zboží není dodáváno v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně)   Spotřební daň u pohonných hmot, lihovin, tabákových výrobků atd.  
Daň z elektřiny, zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv    
Dotace k ceně   Mléko a mléčné výrobky dodávané za stanovené snížené ceny do škol.  
Vedlejší výdaje   Náklady na balení, pojištění, provize, přeprava.  
Při poskytnutí služby materiál přímo související s poskytovanou službou   Náhradní díly při opravách spotřebních předmětů, kosmetické přípravky při poskytování kadeřnických nebo kosmetických služeb atd.  
Při poskytnutí stavebních a montážních prací, konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby zabudují nebo zamontují   Stavební materiál, vestavěný nábytek a spotřebiče atd.  

Komentář:

Za vedlejší výdaje, které jsou součástí základu daně, jsou pro účely základu daně považovány výše uvedené náklady na balení, přepravu, pojištění nebo provize, pokud jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění osobou, která toto plnění uskutečňuje.

Sleva z ceny

Sleva z ceny sníží základ daně. Je-li sleva poskytnuta k datu uskutečnění zdanitelného plnění, sníží se vypočtený základ daně o poskytnutou slevu. Pokud je sleva poskytována dodatečně po uskutečnění plnění (např. na základě dodatečné reklamace zákazníka), provede se snížení základu daně a výše daně formou opravy podle § 42 ZDPH.

Příklad

Výrobce poskytuje v určitém období slevu na nákup gastrozařízení pro hotely a restaurace ve výši 10 % z ceny zboží. Úměrně se sníží i základ daně a DPH.

Příklad

Plátce A dodal zboží v květnu plátci B. Plátce B nebyl zcela spokojen s kvalitou zboží a vyjednal si z ceny zboží slevu ve výši 15 %. Dodavatel vystavil na sjednanou slevu v červnu opravný daňový doklad. Jak je to se základem a výší DPH?

Základ daně a výši daně na výstupu si dodavatel může snížit až za zdaňovací období, kdy odběrateli opravný daňový doklad doručil (§ 42 ZDPH).

Stanovení základu daně u plnění podle § 36 odst. 6 ZDPH

V případech dodání zboží a poskytování služeb stanovených v § 36 odst. 6 ZDPH není základem daně sjednaná cena, ale základ daně se stanoví odlišným způsobem.

Dodání zboží, u něhož se stanoví základ daně podle § 36 odst. 6 ZDPH

Plnění – dodání zboží   Základ daně  
Trvalé použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností   Cena zboží nebo nemovité věci nebo cena obdobného zboží nebo obdobné nemovité věci, za kterou by bylo možné zboží nebo nemovitou věc pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo výše celkových nákladů na dodání zboží nebo převod nemovité věci ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.  
Uvedení dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností do stavu způsobilého k užívání  
Vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku ve formě hmotného majetku  
Vložení majetkového vkladu ve formě hmotného majetku  
Vypořádání při rozpuštění sdružení, vyloučení nebo vystoupení účastníka ze sdružení (§ 13 ZDPH)  

Komentář:

Při použití obchodního majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností vzniká povinnost přiznat daň, jen pokud byl z majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, např. u spotřeby pohonných hmot, z jejichž nákupu plátce uplatnil odpočet daně, pro osobní spotřebu zaměstnance. Základem daně v tomto případě je nejčastěji cena, za kterou byl majetek pořízen nebo za kterou by bylo možné jej v době použití pořídit.

Uvedení dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností do stavu způsobilého k užívání je zdanitelným plněním jen v případě, pokud je tento majetek u plátce určen současně pro účely činností s nárokem na odpočet daně i bez nároku na odpočet daně. Dle výkladu MF ČR z r. 2011 by měl dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností být i majetek pořízený formou dílčích subdodávek, pokud mají tyto subdodávky jiný charakter než majetek jako celek, u takového majetku by byla základem daně výše nákladů vynaložených na vytvoření majetku, z nichž byl uplatněn odpočet daně. U majetku, který plátce skutečně vytvořil vlastní činností (postavil, vyrobil apod.), by základem daně byly úplné vlastní náklady.

Vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci, podílu na likvidačním zůstatku a vložení majetkového vkladu je zdanitelným plněním, pokud byl u příslušného majetku uplatněn odpočet daně.

Poskytnutí služeb, u nichž se stanoví základ daně podle § 36 odst. 6 ZDPH

Plnění – poskytnutí služby   Základ daně  
Dočasné využití hmotného majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností   Výše celkových nákladů vynaložených na poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.  
Bezúplatné poskytnutí služby pro účely nesouvisející s ekonomickou činností  
Vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku v nehmotném majetku  
Vložení majetkového vkladu ve formě nehmotného majetku  

Komentář:

Při dočasném využití obchodního majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností vzniká zdanitelné plnění, jen pokud byl z majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně. Zdanitelným plněním je i využití dlouhodobého majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, pokud byl majetek pořízen do 31. 3. 2011 a byl u něj uplatněn plný nárok na odpočet daně. Základ daně za použití majetku může vycházet např. z účetních odpisů tohoto majetku.

Bezúplatné poskytnutí služby pro účely nesouvisející s ekonomickou činností je zdanitelným plněním pouze tehdy, pokud byl u přímo souvisejících přijatých zdanitelných plnění uplatněn odpočet daně.

Vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci, podílu na likvidačním zůstatku a vložení nepeněžitého vkladu ve formě nehmotného majetku je zdanitelným plněním, jen pokud byl u tohoto majetku uplatněn odpočet daně.

Stanovení základu daně u vratných obalů

Podle § 13 ZDPH je dodání vratných obalů považováno za dodání zboží jen u plátce, který vratný obal uvádí spolu se zbožím na trh, a to v případě, že množství dodaných a vrácených vratných obalů (stejného druhu) není za kalendářní rok nebo účetní období stejné.

Základ daně se vypočítá z rozdílu mezi počtem vratných obalů dodaných spolu se zbožím na trh za kalendářní rok nebo účetní období a počtem vratných obalů vrácených zpět. Rozdíl se vynásobí částkou platnou pro vratný obal (např. 3 Kč pro vratné lahve). Pokud je plátci vráceno více vratných obalů, než kolik jich dodal, jsou základ daně a daň záporné částky (§ 36 odst. 10 ZDPH).

Příklad

Pivovar, plátce daně, dodává na trh pivo ve vratných lahvích, za láhev je účtována částka 3 Kč. Za rok 2014 dodal na trh celkem 10 milionů ks lahví piva. Zpět se mu vrátilo 9 900 000 vratných lahví. Jak spočítat základ daně a daň?

Rozdíl = 100 000 ks, celkový základ daně = 100 000 × 3 Kč = 300 000 Kč. V tomto základu daně je obsažena i daň, výpočet daně se provede podle § 37 odst. 2 ZDPH, tj. 300 000 × 0,1667.

Částky nezahrnované do základu daně (ZDPH)

Do základu daně se dle § 36 odst. 11 ZDPH nezahrnuje částka, kterou plátce obdržel od jiné osoby na úhradu částky vynaložené jménem a na účet této jiné osoby. Podmínkou je, že plátce si z vynaložené částky neuplatnil odpočet daně a částka, kterou přijal, není vyšší než částka, kterou za jinou osobu uhradil.

Příklad

Daňový poradce, plátce daně, podává jménem klienta žádost o závazné posouzení a zaplatí za klienta správní poplatek. Zahrne tuto platbu do svého základu daně?

Tento poplatek nezahrne do základu daně za své služby, ale vyúčtuje jej klientovi samostatně, neboť jde o částku, kterou vynaložil jménem a na účet klienta.

Základ daně u plnění osvobozených od daně

Podle § 36 se obdobně postupuje i při stanovení hodnoty plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně nebo plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně.

Základ daně při pořízení služby nebo zboží – § 39 a § 40

Při stanovení základu daně za službu poskytnutou osobou povinnou k dani z jiného členského státu nebo zahraniční osobou povinnou k dani a při pořízení zboží z jiného členského státu se postupuje obdobně podle § 36 ZDPH.

Základ daně ve zvláštních případech – § 36a ZDPH

§ 36a ZDPH je stanovena povinnost uplatnit jako základ daně cenu obvyklou v případech, kdy je plnění poskytováno kapitálově nebo jinak spojeným osobám nebo osobám blízkým, jsou-li současně splněny podmínky uvedené v § 36a odst. 1 nebo 2 ZDPH. Cenou obvyklou se rozumí cena stanovená podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.

Výpočet daně

Ustanovení § 37 ZDPH stanoví dva způsoby výpočtu daně:

1. ze základu daně bez daně (§ 37 odst. 1 ZDPH),

2. z celkové částky včetně daně (§ 37 odst. 2 ZDPH).

Způsob výpočtu     Výpočet  
Ze základu daně bez daně   Základní sazba daně   ZD × 21 / 100 = ZD × 0,21  
Ze základu daně bez daně   První snížená sazba daně   ZD × 15 / 100 = ZD × 0,15  
Ze základu daně bez daně   Druhá snížená sazba daně   ZD × 10 / 100 = ZD × 0,10  
Z celkové částky   Základní sazba daně   Částka × 21 / 121 = částka × 0,1736  
Z celkové částky   První snížená sazba daně   Částka × 15 / 115 = částka × 0,1304  
Z celkové částky   Druhá snížená sazba daně   Částka × 10 / 110 = částka × 0,0909  

Zaokrouhlování DPH

Koeficient podle § 37 odst. 2 ZDPH se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa. Vypočtená daň se může zaokrouhlit na celé koruny. Částka 0,50 Kč a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru, částka nižší než 0,50 Kč se zaokrouhlí na celou korunu dolů.  
Příklad

Plátce daně nakoupil v únoru 2016 kancelářské potřeby od jiného plátce daně za celkovou částku včetně daně 7 000 Kč a obdržel zjednodušený daňový doklad. Daň si vypočítá sám z celkové částky za zdanitelné plnění.

Výpočet daně: 7 000 x 0,1736= 1 215,20 Kč. Daň může zaokrouhlit na koruny nebo ji může nechat v haléřích.

Základ daně = celková částka – DPH (7 000 – 1215,20 = 5 784,80).

Příklad

Plátce, který vede účetnictví, provádí stavební práce v bytě zákazníka (osoby nepovinné k dani), na práce je sjednána záloha ve výši 100 000 Kč, celková sjednaná částka za práce činí 300 000 Kč.

Tyto stavební práce podléhají první snížené sazbě daně. Vzhledem k tomu, že byla sjednána celková částka včetně daně, daň z přijaté zálohy i doplatku se vypočítá v obou případech postupem podle § 37 odst. 2 ZDPH, základem daně je částka přijaté zálohy snížená o daň, při vyúčtování se daň vypočítá z rozdílu mezi celkovou částkou sjednanou za zdanitelné plnění a přijatou zálohou (200 000 × 0,1304 = 26 080, ZD = 200 000 – 26 080 = 173 920).

Základ daně a výše daně při přijetí zálohy před uskutečněním zdanitelného plnění (§ 37a ZDPH)

Pokud plátce přijme zálohu před uskutečněním zdanitelného plnění, z níž mu vznikne povinnost přiznat daň, stanoví při vyúčtování základ daně ve výši rozdílu mezi celkovým základem daně za zdanitelné plnění a základem daně ze zálohy (nebo úhrnu záloh).

Kvůli návaznosti výpočtů ze zálohy a z vyúčtování je vhodné, aby si plátce stanovil zálohu i celkové vyúčtování stejným způsobem – tzn. buď obě částky jako částky bez daně + odpovídající DPH, nebo jako celkové částky včetně daně.

Sazba daně při vyúčtování zdanitelného plnění

Rozdíl   Sazba daně  
Rozdíl mezi celkovou částkou za zdanitelné plnění a přijatou zálohou (úhrnem záloh) je kladný (je zjištěn nedoplatek).   Na nedoplatek se použije sazba daně platná ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.  
Rozdíl mezi celkovou částkou za zdanitelné plnění a přijatou zálohou (úhrnem záloh) je záporný (je zjištěn přeplatek na zálohách).   Při vyúčtování přeplatku záloh se použije sazba daně uplatněná u přijatých záloh.  
Pokud zálohy podléhaly různé sazbě daně, pro vyúčtování přeplatku záloh se použije sazba daně použitá při zdanění zálohy, kterou přeplatek vznikl.  

Základ daně a výpočet daně při dovozu zboží

Základem daně při dovozu zboží je podle § 38 ZDPH součet následujících položek – viz tabulka.

Položka   Příklady  
Základ pro vyměření cla, clo, dávky a poplatky splatné z dovozu zboží   Základ pro vyměření cla = celní hodnota zboží, náklady na dopravu a pojištění na místo, kde zboží vstupuje na celní území Společenství.  
Vedlejší náklady vzniklé do prvního místa určení v tuzemsku, případně dalšího místa určení, pokud je známo   Přeprava zboží do prvního, příp. dalšího místa určení v tuzemsku, manipulace se zbožím, služby celního deklaranta apod., pokud nejsou zahrnuty již do celní hodnoty zboží.  
Spotřební daně, pokud zboží podléhá spotřební dani a není dodáváno v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně    

Komentář:

Základem pro vyměření cla je dle celního kodexu (Nařízení Rady EHS č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství) celní hodnota zboží, tj. cena, která byla nebo má být za zboží zaplacena. Zahrnuje veškeré platby, které kupující uskutečnil nebo má uskutečnit prodávajícímu. Do celní hodnoty zboží se také započtou náklady na dopravu a pojištění dováženého zboží a na jeho nakládku, vykládku a manipulaci spojené s dopravou až na místo, kde zboží vstupuje na celní území Společenství.

K celní hodnotě zboží se připočte i clo, vedlejší výdaje vzniklé do prvního místa určení v tuzemsku, popřípadě