dnes je 19.8.2019
Input:

Změna pravidel při uplatnění nároku na odpočet daně při registraci a zrušení registrace

17.6.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.100.21 Změna pravidel při uplatnění nároku na odpočet daně při registraci a zrušení registrace

Ing. Martina Matějková

Právní úprava

§ 79 ZDPH

Komentář

Nárok na odpočet daně při registraci

§ 79 odst. 1 ZDPH nedochází k věcným změnám, pouze je znění tohoto zákonného ustanovení přeformulováno. Stále platí, že osoba povinná k dani, která se stala plátcem, má nárok na odpočet daně u takového přijatého zdanitelného plnění (zboží či služby), které pořídila v období zahrnujícím 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem. Zároveň musí být splněno, že zdanitelné plnění, u kterého si plátce uplatňuje nárok na odpočet daně, je ke dni, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku. Pro uplatnění nároku na odpočet daně je pochopitelně nutné splnit i všechny ostatní zákonem dané podmínky (zejména mít daňový doklad).

Příklad

Osoba povinná k dani se stala dne 1. 2. 2019 plátcem. U zdanitelného plnění (zboží či služby), které tato osoba povinná k dani přijala v období od 1. 2. 2018 do 31. 1. 2019, a které bylo ke dni 1. 2. 2019 součástí jejího obchodního majetku, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně při registraci.

Nárok na odpočet daně osoba povinná k dani, která se stala plátcem, uplatní v přiznání za zdaňovací období, do něhož spadá den, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem, přičemž jej uvede na ř. 45 daňového přiznání s kladným znaménkem.

§ 79 odst. 2

„Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, pokud

  1. toto plnění pořídila v období zahrnujícím 60 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem,
  2. toto plnění se stalo součástí dlouhodobého majetku, který byl uveden do stavu způsobilého k užívání v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, a to před uvedením tohoto dlouhodobého majetku do stavu způsobilého k užívání a
  3. tento dlouhodobý majetek je ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.”.

Jelikož v praxi často dochází k tomu, že osoba povinná k dani uskutečňuje investiční činnost v delším časovém horizontu (například obec po dobu několika let pořizuje čistírnu odpadních vod či provádí výstavbu kanalizačních vodovodních řádů apod.), je nově umožněno osobě povinné k dani uplatnit nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, které tato osoba přijata za posledních 60 měsíců (resp. 5 let) přede dnem, kdy se stala plátcem, a které se staly součástí jejího dlouhodobého majetku (tj. vstoupily do pořizovací ceny dlouhodobého majetku). K uplatnění nároku na odpočet daně je však nutné zároveň splnit podmínku, že předmětný dlouhodobý majetek byl v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem, uveden do stavu způsobilého k užívání. Pokud by byl dlouhodobý majetek převeden do stavu způsobilého k užívání až po vzniku plátcovství, bylo by možné uplatnit nárok na odpočet daně ze souvisejících přijatých zdanitelných plnění pouze za posledních 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem.

§ 79 odst. 3

„Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, které není ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku, pokud v období zahrnujícím 6 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, toto plnění přijala a použila jej k vývozu zboží, který je osvobozen od daně.”.

Nově je s ohledem na judikaturu SDEU umožněno uplatnit nárok na odpočet daně z přijatého zdanitelného plnění (zboží či služeb), které ke dni vzniku registrace osoby povinné k dani není součástí jejího obchodního majetku, pokud jej tato osoba přijala v období zahrnujícím 6 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, a které použila k vývozu zboží osvobozeného od daně (a to ať již k vývozu zboží uskutečněného před registrací či po registraci). Mělo by se jednat o takové přijaté zdanitelné plnění, které bylo objektivně vyvoláno z důvodu vývozu zboží, které přímo přispělo k jeho skutečné realizaci.

Vývozem zboží se podle § 66 ZDPH rozumí výstup zboží z území EU na území třetí země, jestliže zboží bylo propuštěno do celního režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku nebo vnějšího tranzitu, nebo bylo zpětně